Stereotyp

Neděle v 23:15 | Teriska

Každý už se určitě dostal do situace kdy se zamotal do stereotypu. Je to pak ne snesitelný kolotoč který unavuje, jako bychom žili jeden den který se neustále opakuje a nekončí.
Na neštěstí jsem se do jednoho takového kolotoče dostala i já, a jen těžko se z něj dostávám. Ironické jak se člověk, který stereotyp vždy odsuzoval zamiluje do toho svého stereotypu. Ale jak se člověk do takového stereotypu dostane :O (to snad někdo zmáčkne ovladač a den se ti začne do nekonečna opakovat) A každým dnem se do tohohle stereotypu zabrabáváme čím dál tím víc.
Dost možná je to pouze obdobím které hraje stereotypu do karet. Venku je zima a tma přichází brzo, domů přicházíme z práce/školy utahaní a moc vyčerpaní k plánování "hloupostí" (já bývám ze školy natolik unavená že přes týden často odmítám i malé posezení s přáteli :O ) A když se donutíme vstát z pohodlné polohy, tak po vykouknutí z okna zjistíme že je venku tma a nemá smysl nic podnikat.
Je to kolotoč na kterém se točíme
ráno v staneme a za chvilku hned spíme
Jako zombie na sedačce sedíme
a z vesela dál se točíme
Já jsem odpůrce stereotypu (tím neříkám že odsuzuji ty kteří tím žijí a nic by neměnili)Ale v tomto období kdy často nezbývá nic jiného než pokračovat v kolotoči bývám nešťastná (v těchto dnech si připadám jako zombie který už na tomto světě pouze přebývá )
Doufám že tohle období z končí v co nejkratší době a zase nastane období kdy se budu těšit na jeden klidný den doma
 

Vzpomínková zeď

14. ledna 2017 v 3:03 | Teriska |  Ze života
Zdravím vás, ráda bych se s vámi podělila o malou část z mého života. Pokud se zadaří tak vám do téhle rubriky budu přidávat více podobných článků. Ale teď k tomuhle článku =^.^=

Určitě každý z vás někdy našel místečko kam si mohl zalést, být sám a dostat tam ze sebe vše co ho dusí.Já s mou nejlepší kamarádkou jsme takové své místečko našly. Našim městem procházejí koleje, jsou opuštěné a vlaky tím místem projíždí jednou za uherský rok. Chodily jsme tam v celku často, procházely se podél kolejí a našly jedno místo. Z jedné strany schované sromy z druhé ohraničené protizvukovou stěnou v místě byla postavená zídka.
Spolu jsme tam chodívaly když nám něco leželo na srdíčku, a potřebovaly jsme to dostat ze sebe. Na zdi jsme si vylívaly srdíčko, kdy ke zdi jsme přišly v slzách ale zpět jsme odcházely s úsměvem. Bylo to pro nás jistým způsobem kouzelné, protože jsme psaly obyčejnými fixy tak se písmena na zdi "samy" smazávala. Dalo by se pak říct že kdykoli jsme tam něco napsali tak se nám malinko ulevilo, ale když jsme se tam vrátily, tak byly fixy smyté jako kdyby už to byla uzavřená kapitola a my se k tomu neměly vracet. Tohle dost často pomáhlo a zeď se toho o nás za přibližně 2 roky dozvěděla hodně.
"Sednout si tam,
nic neřešit a psát....
Místo co ti zas na nohy pomůže vstát
pustiti si písničky a být sám..."

Po delší době jsme tam zavítaly znova, tentokrát to bylo jen proto, abychom si zavzpomínaly na krásné časy které jsme tam ztrávily. Když jsme si tam povídaly hodiny a vracely se tam kldině i v 5 ráno abychom si mohly vylít srdíčko, a pokaždé jedině spolu. Znova jsme si uvědomovaly jak nám tohle místo pomáhalo se dostat přes problémy pubertálních holek.
Za tu dobu jsme se obě posunuly, a obě před sebou máme těžká rozhodnutí, která za nás nevyřeší psaní na zeď, a proto jsme se rozhodly symbolicky opustit toto místo jako uzavření kapitoly pubertálních a praštěných holek, abychom se mohly posunout dál...
(Velmi zvláštní je že jediný text, který zůstal viditelný na zdi je citát: Live fast,Have fun, Be wild)

... Tím bych vám chtěla říct, že i když je krásné mít svůj koutek kde je možnost si zalést, tak je občas fajn postavit se věcem čelem a neočekávat že se vyřeší samy. Posunotu se dál a nezasekávat se na jednom místě, protože my jsme tady abychom žili a ne jen byli

Předsevzetí

11. ledna 2017 v 22:06 | Teriska |  Téma týdne
Máme teprve pár dní po novém roce, a někteří z vás mají pořád pozitivní naladění pro plnění vašich novoročních předsevzetí. Určitě je fajn mít od nového roku cíl na který máte zase dalších 365 dní, v předchozích letech jsem se o to také párkrát pokoušela. Jen jsem bohužel ten typ člověka který se později začne vymlouvat, a proto mám obdiv k lidem, kteří tuhle výzvu dokáží dotáhnout do konce.
Všichni určitě víme že je to především o tom jak moc máme silnou vůli a jak moc jsme pracovití. A já zřejmě nejsem ani jedno, za poslední 2 roky jsem neuvěřitelně zlenivěla a o své vůli už jsem dlouho neslyšela (asi to vzdala a utekla :D) a možná právě proto jsem si letos nedávala žádná konkrétní předsevzetí ale rozhodla jsem se že pro začátek se pokusím najít svou vůli, a v průběhu roku budu plnit malé úkoly, které pro mě bude snad jednodušší plnit. Protože začátek roku je si během roku.

Tenhle obdiv patří i mému příteli který má před sebou velkou výzvu (zatím je to pro něj obtížné ale drží se skvěle :3 ) a já ho v tom chci podpořit jak jen bude v mé moci a věřím že tuhle nelehkou výzvu zvládne a tím se zároveň vyléčí

Vám, kteří se pokoušíte poctivě plnit předsevzetí v novém roce přeji hodně úspěchu a aby si za rok mohli spokojeně říct ano zvládl/a jsem to.
 


Vítejte v mém světě

11. ledna 2017 v 22:03 | Teriska
Zdravím vás všechny, kdo jste čirou náhodou zabloudili na tento blog ^_^
Tohle je jak jste si určitě všimli první článek na tomto blogu, a já bych se vám v něm ráda malinko představila.
No ale jak začít? No možná by vás pro začátek mohlo zajímat nať jak se jmenují, takže se jmenuji se Terka . Svůj věk prozrazuji nerada (málo kdy mi to někdo věří) a proto jsem se naučila říkat že dáma svůj věk neprozrazuje, ale já vám prozradím že už za necelý měsíc mě čeká oficiální vstup do světa dospělých, kdy jak já ráda říkám budu moci legálně pokračovat v tom co jsem dělala už dřív ;P Pak bych vám na sebe mohla prozradit to, že studuji na jazykovém gymnáziu ( a je to pro mě opravdu nelehké výzva) s dál už mě asi nic takového nenapadá ale věřím že vám tady toho časem o sobě prozradím více ale pokud máte konkrétní otázky tak se nestyďte zeptat se do komentáře :)
O sobě jsem vám po vyprávěla a teď něco málo k blogu a co můžete očekávat.
Řekla bych že můžete čekat jak se říká od všeho něco, to znamená články k tématu které mi zrovna prolíná hlavou, určitě se tady objeví i články k tématu týdne možná se zde ukáže o pár mých básniček a pokud se najde čas a bude zájem tak se můžete těšit i na příběhy ale to vše časem :)

Teď bych vám chtěla poděkovat za to že jste sem zabloudili a koukli na tento článek :)

Kam dál